Kroužek

Potkala mě před týdnem událost, která podnítila inspiraci, a proto mám po dlouhé době něco, co bych mohla sdílet. Budiž to chápáno jako radostné, a oslavy hodné, a dílko z toho všeho vzešlé neberte jako kdybych z toho radost neměla, jen je to téma v dnešní době opomíjené, vzhledem k všeobecnému opovrhování většinou starých tradic, k nimž tato bezesporu patří, která však dnes má pro málokoho tu váhu jako dříve, tedy – v nemoci i ve zdraví, v bohatství i chudobě…zkrátka do roka a do dne.

Dostala jsem kroužek, jak ten ptáček v kleci
Dokud nás smrt nerozdělí, a ty další kecy…
Dostala jsem kroužek, jak leskne se a třpytí
Lovec už má ptáčka v nepropustné síti

Červená pohovka

Znáte ten pocit, kdybyste si někoho chtěli přivázat „na řetěz“, nebo nějak jinak zařídit, aby ten člověk byl pořád s vámi? Možná je to naivní, možná k smíchu, a možná je to jen prostá lidská touha po blízkosti druhé osoby. Každý má své metody, jak si někoho držet u těla, já mám červenou pohovku.

Červená pohovka
má nová rohovka
s polštářky malými
pro pěkný sen

Pohovka skládací
s měkoučkou matrací
s opěrkou vysokou
na každý den

Může se lehce stát,
že nepůjdem brzy spát
a ty mi splníš
přání všech žen

A až půjdem nakutě
dovnitř já zavřu tě
a už tě nikdy
nepustím ven

Vyber si

Když se vrátím domů, a lehnu si do postele, zavřu oči a vidím tebe. Jak by to bylo krásný, kdybych mohla zůstat, kdybych nemusela zpátky, kdybych tě nemusela opouštět…

STOP!

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce…do háje s nima!

Vrány

Měl jsi se mnou velký plány
Koupit polí, lesů lány
Spálit mosty, zavřít brány
Teď tě klovou lačný vrány